zpět

^{David Mamet}November

Předvolební boj. Bílý dům. Oválná pracovna. Za dveřmi Den díkůvzdání, lesba, puritán, indián, televizní štáb a dva krocani… na telefonu Írán, Izrael, podrazák Barry a Cathy toužící po pohovce… Genderově a politicky zcela nekorektní groteska!
Česká premiéra!

...Autor - který si mimochodem politickou satiru z Bílého domu vyzkoušel jako scénárista filmu Vrtěti psem - tuto hru napsal v roce 2007, předobrazem divadelního prezidenta Charlese Smithe by tedy mohl být nepopulární George W. Bush. Ale nejde o dobovou agitku ani parodii, hra November funguje univerzálně. A to i v Česku čtyři roky poté, což dokazuje naprosto skvělá inscenace Jiřího Bábka v Komorní Činohře v Libni.
Pro mě osobně je objevem málo známý Vasil Fridrich, který je v roli prezidenta téměř nesnesitelně vtipný. S textem prošpikovaným nikoli samoúčelnými vulgarismy si výborně poradila také překladatelka Ester Žantovská.
Podtrženo a sečteno jde o zážitek, kdy si divadelní divák po poslední replice neříká zmoženě: "Tak ještě potlesk a máme to za sebou", nýbrž: "To už je konec?" V poslední době ne úplně častý pocit.   Miloš Čermák - REFLEX

Každý něco chce a ne všem bude vyhověno. Vždycky je něco za něco a především musí mít z obchodu prospěch president. A divák se nad tím vším královsky baví.   Helena Herynková - Superrodina.cz                                                                                              

 

Lezete mi na nervy. Nestojí to za to, bejt prezident. Do hajzlu. Já to vzdávám. Na mě přece nesejde. Ani na mý ženě. My nejsme nic. My nejsme lidi. Nejsme homosexuálové. Ani černoši. Ani Palestinci, nejsme hluchý ani nic podobnýho. Jsme prostě jenom normální. Normální chlap, kurva... ale co, seru na to. Dejte mi ten rezignační projev...